Letos jsme si pořídili zahrádku, a první co nás bouchlo do očí, byl zahradní domek. Od začátku jsem věděla, že ho chci nějak předělat, nakonec šlo primárně o přemalování, ale i to dokáže udělat divy. Do budoucna chystáme ještě hezčí posezení před domkem a pak se víc pustíme i do vnitřku – poličky, obrázky, možná ještě jedno okno. Uvidíme 🙂
První zklamání přišlo hned na začátku. Představovala jsem si velký upcyklační projekt, při kterém zrekonstruuju všechen nábytek, co vevnitř je, ale nakonec šlo o kousky z dřevotřísek, které se rozpadaly, místy hnily a bohužel to bylo naprosto nepoužitelný pro další tvorbu. Dovnitř jsme zatím dali dvě komody z domova, které už v bytě postrádaly smysl a tady nám posloužily perfektně.
Důležitý ale je, že jsme vnitřek natřeli nabílo. Jednak celej prostor vizuálně dost prokouknul, hlavně ale teplota v domku klesla po natření asi o 5 stupňů, u stropu, kde předtím pocitově hořelo :D, je to snad ještě víc. Pro teď nám to takhle stačí, ale časem určitě vymyslíme, jak si ten prostor tady ještě více zvelebit.
Co nevyšlo: měla jsem představu, že ačkoliv bude vnitřek celobílý, trámy by se natřely tmavě zelenou nebo tmavě modrou, kterou bychom pak použila i na venkovní část domu. Modrou jsme pořídili v IKEA, strašně blbě se mi s ní pracovalo, nehledě na to, že se celá dost leskla, přestože měla být matná. Tyhle barvy nejsou pro mě. S tmavě zelenou z OBI se pracovalo super, nicméně na trámech působila jako plíseň – na fotce to tolik nevyzní – nešťastná volba z naší strany. Nechali jsme jí teda na příště (kousek jsme využili na kytky na dětský domek, kde vypadá suprově a zbytek se bude hodit třeba na plot. S experimenty uvnitř domku jsem skončila a natřela nakonec všechno nabílo.
Zvenku jsme zvažovali barev spoustu a dlouho předlouho to vypadalo na tmavě šedou, nicméně nakonec jsme šli do zelené, resp. olivové, kterou vybrala dcera a nelitujem. Domek báječně splyne s okolím a vypadá to imo strašně fajn. Letos v létě jsem malovala fakt hodně a vyzkoušela nespočet různých barev a nejlíp se mi pracovalo s barvami Annie Sloane. Díky tomu, že už jsem měla barvy vyzkoušené, věděla jsem, že i když jsou dražší, spotřebuju jich relativně málo. Obvykle mi totiž stačí jeden nátěr a barva se skvěle roztírá. Celej domek zvládnu na 2 litrový kyblíky, takže nějakých 1800 Kč. Disclaimer: v tuhle chvíli mám natřenou jen přední půlku teda :D, ale ještě jsem nespotřebovala ani celou litrovku, takže odhad myslím věrohodnej. Kdybych to dělala klasickými barvami, bude to spíš na 2-3 nátěry a nechám v barvách dobrý 3 000 Kč (vyzkoušeno uvnitř a přepočítáno podle plochy). Navíc mi z předchozího malování zbylo dost krycího laku a nemusela jsem teda na domek kupovat další a nezvýšila si tak náklady. I kdybych ho ale kupovat musela, stejně bych s chutí po Annie Sloane sáhla. Uvidíme ovšem, jak to bude vypadat třeba za rok, to je zatím pořád ve hvězdách 🙂
No a před domkem jsme zatím jen vykopali dlaždice, které jsem tam nechtěli, a nasypali místo nich mulčovací kůru. Celé posezení bude ve finále vypadat úplně jinak, tohle je řešení pro teď, než postavíme, co máme v plánu. Ale o tom zas někdy příště 😉
Závěrem ještě rekapitulace:
Uvnitř jsme vyklidili, dřevěné stěny jsem kompletně obrousila (krom třísek tam byla i spousta smůly apod.), pak natřela třemi vrstvami bílé barvy. Celkem na to padly asi 4 litry barvy, kupovala jsem v Obi jejich privátku. Pracovalo se mi s tím docela neutrálně, žádná hitparáda, ale ani vyloženě průšvih, prostě barvy – účel to splnilo.
Zvenku jsem pak jen ometla pavučiny, poprosila pavouky, aby si šli hrát jinam, a rovnou se pustila do nátěru barvou. Kdybychom nejeli 2 dny na to na dovču, možná bych si s tím víc vyhrála anebo někde 2 vrstvy udělala, tlačil mě ale čas, tak jsem udělala klasicky jednu vrstvu barvy Olive + jednu vrstvu krycího laku. A dál se děj vůle boží.
Jak to zas o kus posunem, ráda zasdílím, co jsme udělali dál. Posezení bychom chtěli stihnout ještě letos, tak snad bude další článek spíš dřív než později 🙂
